Klíšťata u psů: Jak na správnou ochranu a jak klíště vyndat

Venku se začíná zelenat a sluníčko nás tahá do lesa. Jenže v trávě už číhá jistá nebezpečí, které nás následující měsíce budou trápit. Klíšťová sezóna startuje. Jak zajistit, aby váš pes nebyl pro parazity pojízdným bufetem? Máme pro vás průvodce výživou a ochranou, po kterém budete mít klid vy i váš čtyřnohý parťák.

Budíček, který nikdo nenastavoval

Možná si říkáte, že na klíšťata je ještě brzy. Omyl. Tihle malí upíři se probouzejí, jakmile rtuť teploměru stabilně přesáhne 5 °C. Nepotřebují kalendář, stačí jim teplo. A protože u nás na Dogounovi razíme heslo „výživa s klidem“, nebudeme vás strašit katastrofickými scénáři. Místo toho se podíváme na to, jak z vašeho psa udělat pro klíště „nezajímavý cíl“.

Imunita začíná v misce (i v boji proti breberkám)

Věděli jste, že zdravá kůže je první a nejdůležitější obrannou linií? Pes v top kondici, který dostává kvalitní krmivo s vyváženým poměrem omega-3 a omega-6 mastných kyselin, má pružnou kůži a hustou srst, přes kterou se parazitům hůře dostává k cíli.

Tajná zbraň: Pivovarské kvasnice

Pokud chcete klíšťatům jejich návštěvu pořádně znechutit, vsaďte na přírodu. Pivovarské kvasnice jsou bohaté na B-komplex. Ten má jednu zajímavou vlastnost, mírně mění odér psí kůže. Pro lidský nos je to nepostřehnutelné, ale pro klíště váš pes najednou voní jako něco, co mu k obědu úplně nesedí. Navíc kvasnice podpoří lesk srsti, takže pes bude vypadat skvěle, i když zrovna válčí ve křoví.

Pravidlo Dogouna: Pes není bramborák. Potírání česnekem nebo cibulí nechte do kuchyně – pro psy jsou tyto potraviny toxické. Držte se raději ověřených doplňků stravy a nevěřte všem babským radám.

Chemie vs. Příroda: Co vybrat?

Na trhu je nepřeberné množství antiparazitik. Jak se v tom vyznat a nezbláznit se?

1. Antiparazitní obojky: Klasika pro ty, co chtějí mít klid na celou sezónu (často 6–8 měsíců). Ideální pro venkovní psy a dobrodruhy. Někteří citliví pejsci ale obojky nemusí snášet dobře a může to být zárodek ke svědivé kůži.

2. Spot-on (pipety): Roztok za krk, který se vstřebá do kůže. Lepší volba pro psy, kteří s vámi sdílí postel a vyžadují hodně mazlení, po kontaktu s obojkem byste si měli umýt ruce a neměli byste se ho dotýkat.

3. Tablety: Moderní a velmi účinná cesta, kterou koupíte u veterináře. Klíště sice musí kousnout, ale okamžitě hyne, čímž se minimalizuje riziko přenosu nemocí. Pro citlivé jedince tato cesta nemusí být vhodná, stále je to chemie v břiše, proto pokud má váš pejsek problémy, poraďte se s veterinářem. Stejně tak se zajímejte i o šetrnější prostředky, pokud máte ještě stěně. 

4. Přírodní repelenty: Fungují na bázi esenciálních olejů. Jsou šetrné, ale vyžadují častější aplikaci. Ideální jako doplňková ochrana.

Rituál hledá se klíště

I s tou nejlepší ochranou se občas nějaký odvážlivec uchytí. Proto po každé procházce zaveďte krátký rituál. Prohlédněte hlavně:

• Uši a okolí krku (oblíbený „VIP salonek“ klíšťat)

• Podpaží a třísla (tam je nejtepleji)

• Meziprstní prostory (nenápadná skrýš)

Když klíště najdete, odstraňte ho háčkem nebo pinzetou. Žádné točení (nemají závit!) a žádné dušení olejem. Jen klidný, plynulý tah.

A proč klíštětem netočit?

Klíště nemá na sosáčku závit, ale zpětné háčky. Fungují podobně jako hmoždinka ve zdi nebo harpuny. Když s klíštětem točíte, tyhle háčky se mohou odlomit a zůstat v kůži. Výsledek? Tělo psa na ně zareaguje jako na cizí těleso a zaděláte mu na nepříjemný, hnisající zánět nebo granulom. Při točení nebo drastickém viklaní dochází k mechanickému dráždění a stlačení těla. Při dušení olejem či mýdlem klíště začne strádat nedostatkem kyslíku a dostane stresový šok. V obou případech klíště zareaguje tak, že vyvrhne obsah svých střev přímo do rány (do krevního oběhu psa). Tím se riziko přenosu infekce zvyšuje.

Závěr: Jaro je od toho, aby se běhalo, ne drbalo

Prevence stojí zlomek toho, co případná léčba následků. Základem je spokojený pes s dobrou imunitou, kvalitní krmivo v misce a včas zvolená ochrana.

U nás na Dogounovi věříme, že s informacemi je to jako s granulemi – musí být kvalitní a poctivé. Teď už víte vše podstatné, tak nahoďte vodítko a vyrazte ven. A pamatujte, jediné, co má být na jaře pořádně zelené, je tráva a naše pytle s krmivem!